basketNákupní košík
Košík je prázdný

Historie vína

Historie vína a vinařství

Úplně první zmínku o pěstování vinné révy a o víně můžeme najít v Bibli, v knize Genesis. Má se za to, že Noe se svou ženou, třemi syny a jejich manželkami přistál s archou přímo na hoře nebo někde poblíž hory Ararat. Mohli bychom tedy jako kolébku vinařství považovat současná území Turecka, Arménie a Gruzie.

„I začal Noe obdělávat půdu a vysadil vinici. Napil se pak vína, opil se a odkryl uprostřed svého stanu.“ Zajímavá zkušenost, jakoby s varováním, že se nic, tedy i pití dobrého vína, nemá přehánět.

Hned od raných počátků vinařství byla pro svou jedinečnou chuť nejčastěji kultivována planá Vitis vinifera (réva vinná). Dnes registrujeme na 4000 odrůd, z toho je přibližně 200 vhodných pro výrobu vína.

Řecko pozvedlo výrobu vína a umožnilo vínem obchodovat díky uzavírání amfor pryskyřicí, i když stopy pryskyřice na uzávěrech byly nalezeny i v perských vykopávkách staršího původu. Do Egypta se víno dostalo za pomoci Féničanů po moři a přes Palestinu, tehdy kočujícími Izraelity, někdy kolem roku 1800 před Kristem. V hrobce faraóna Nachta je na kresbách popsána stejná technologie užívaná dodnes ve Valdepenas ve Španělsku. Jiné hieroglify prozrazují, že v Egyptě se pěstovalo až 8 druhů vína.

 

Víno a vinařství ve starém Izraeli

Izraelité se zřejmě vinařskému řemeslu naučili od již zmíněných Féničanů, nebo od Kananejů, jejichž území jim Bůh zaslíbil dát. Velice zajímavá pasáž je rovněž v Bibli v knize Numeri 13 kapitole:

„Přišli až k úvalu Eškólu, kde uřízli ratolest s jedním vinným hroznem, dva ji museli nést na sochoru, a několik granátových jablek a fíků.  To místo se nazývá Eškólský úval (to je Úval hroznů) podle hroznu, který tam Izraelci odřízli.“

Strarý zákon, Bible Židů má 39 knih a pouze v knize Jonáš, není zmínka o vínu. Víno, vinná réva, vinařství se prolínají celým Starým zákonem. Jak víme, v zemích blízkého východu byl a je problém s pitnou vodou a pití samotné vody mohlo působit problém. Pilo se tedy víno ředěné vodou, které bylo pro organismus přijatelnější.  V Novém zákoně v listu adresovaném Timoteovi Pavel nabádá svého žáka Timotea:

„Nenuť se pít vodu, ale kvůli svému žaludku a kvůli svým častým nemocem mírně užívej vína.“

Další biblická kniha Kazatel, jejímž pravděpodobným autorem je král Šalomoun nám, mimo jiné, říká toto:

„Jdi, jez svůj chléb s radostí a popíjej své víno s dobrou myslí, neboť Bůh již dávno našel zalíbení ve tvém díle. K obveselení se strojí pokrm a radost životu dává víno.“

V Izraeli byly archeology vykopány stovky lisů na hroznové víno, které se nacházely vždy poblíž vinice. Na skalní plošině se nohama lisovaly hrozny. Vytékající mošt stékal kanálky do fermentační jámy, která byla rovněž vyhloubena ve skále, kde následně probíhal proces kvašení. Když mošt přestal bublat, hotové víno se plnilo do měchů z kozí kůže. Některá izraelská vinařství dodnes používají tento prastarý postup na zpracování a výrobu vína jako raritu.

 

Víno v židovské tradici a židovském náboženství

V Izraeli se říká, že víno je srdcem celé židovské tradice a židovských svátků. Určitě nejvíce stojí  za zmínku židovské velikonoce – Pesach.
O Pesachu je tradice pití 4 sklenic vína pro každého účastníka slavnostní večeře. Červené víno symbolizuje krev beránka, kterého měli izraelci zabít a potřít jeho krví veřeje svých příbytků, aby je minul anděl smrti, který měl jako desátou a poslední egyptskou ránou pobít všechny egyptské prvrozené mužského rodu, včetně dobytka. Pátá sklenice se nalévá pro proroka Eliáše, který je poslán před Mesiášem.  Nechávají se otevřené dveře.  Víno je zde symbolem radosti a také štěstí, které se váže na časy konce, kdy má přijít vytoužený Mesiáš. Víno musí být samozřejmě košer.

Nejméně dvě sklenky vína se musí vypít na každé židovské svatbě. Po slavnostním slibu mladý pár pije víno z jednoho poháru, což symbolizuje jejich touhu po jednotě a společném životě.  Poté ženich sklenku rozbíjí o zem a rozšlapává nohou. To symbolizuje zničení chrámu v Jeruzalémě a připomíná křehkost lidského života.

Neposledně musíme zmínit židovský Sabbat, čili den odpočinku, který začíná vždy v pátek po západu slunce, a který začíná modlitbou požehnání „kidush“ nad sklenkou sladkého kidush vína. Modlitba kidush a samotná sklenka vína o sabbatu má pomoci oddělit se od starostí hektického pracovního týdne a přenést se do dne odpočinku, který Bůh svému lidu přikázal dodržovat a pamatovat na něj.

 

Obnova vinařství v Izraeli

Po dobytí izraelského území muslimy v roce 636 n. l. přestalo vinohradnictví v Izraeli prakticky existovat. Z kdysi kvetoucí země se stala téměř kompletně poušť, obývaná kočovnými arabskými nomády. Nutno podotknout, že muslimové se zasloužili o šlechtění vinné révy určené k jídlu, zato odrůdy vhodné k výrobě vína zcela zdecimovali. Vinařství v Izraeli prakticky neexistovalo po dalších 1200 let. Teprve v 19. století, kdy se Židé začínají vracet do své původní vlasti, se novým osadníkům rychle daří sázet vinice, pěstovat víno a samozřejmě vyrábět víno pro své potřeby.
První vinařská výrobna Efrat vznikla v roku 1870. V roce 1882 sponzoroval baron Edmond de Rothschild založení dvou vinařských závodů v usedlostech Zichron Ya’akov a Rishon Le Zion. Rotschild tehdy vlastnil veleslavnou bordeaux vinici Chateau Lafite v oblasti Medóc. Navíc Zichron Ya´akov osídlili rumunští Židé, kde, jak víme, vinařství fungovalo vždy velmi dobře. Co tedy chybělo k tomu, aby se izraelská vína proslavila už tehdy? Chyběla vhodná klientela.
V první fázi olim (návrat Židů do vlasti) se do Palestiny stěhovali hlavně polští a ruští Židé, u nichž vinařství nikdy nemělo významnější tradici. Z tohoto důvodu se izraelská vína zařadila do určité blízkovýchodní šablony – vína byla těžká, sladká, zato málo aromatická.  
V 70. letech 20. století, po koncetrovaném úsílí několika izraelských kibuců a moshavů na Golanských Výšinách, můžeme říci, že tito přinesli průlom do izraelského vinného průmyslu. V polovině 70. let bylo zjištěno, že půdní a klimatické podmínky v Golanech a Galilei jsou velmi podobné světově nejproslulejším vinařským oblastem.
V roce 1983 vzniklo asi průlomové vinařství  Golan Heights Winery, které kupovalo hrozny i z těchto kibuců a moshavů. Toto vinařství nakoupilo vinařské technologie z Kalifornie. Projekt znamenal obrovský úspěch a od této doby můžeme říci, že svět začal brát izraelské vinařství vážně.  V této vlně pak vznikla nová butiková vinařství jako Soreq, Tzora, Castel a náš Dalton.

Dalton byl založen v roce 1995 rodinou anglických olim a nachází se v Horní Galilei. Ve světovém měřítku je Dalton spíše malým vinařstvím, vyrábějícím kvalitní stolní kosher vína. Světově jsou tato vína dobře přijímána, svědčí o tom ocenění z Bordeaux, Londýna či New Yorku.